Prosinec 2015

Je to šílenství

30. prosince 2015 v 20:39 | hedd |  Hlavou...
Je to šílenství. Neustávající vzlet a pád. A taky sen. A probuzení. Jednoho by nebylo bez druhého. Mísí se stejně jako život a smrt. Někteří jsou mrtví, ač žijí. Jsou mdlí, nechávají umírat svého ducha, i když srdce ještě tepe. Tepe, ale do prázdna. Krev se plouží, plahočí! Nemá proč vřít, když duch nedodává potřebné teploty. Duch totiž tleje ve své vlastní osobitosti. Neprobouzí se, jen spí a zkomírá jako plamen petrolejky, když dochází olej. Jenže není nikoho, kdo by olej dolil. Není nikoho, kdo by škrtnul sirkou. Je surový, vyvržený na povrch a přece hluboko skrytý. Čím více se zavrtává, tím ostřejší jsou jeho rysy na povrchu. A tělo je jen řízená karikatura ovládaná duchem doby.

(Novoroční)předsevzetí?

28. prosince 2015 v 12:14 | hedd |  Světem...
Nevím, kde se ten zvyk bere, dávat si novoroční předsevzetí. Já to nikdy nedělala a neplánuji to ani do budoucna. Kdybych si ale přeci jen měla zformulovat nějaká přání/tužby/předsevzetí (nejen novoroční), asi bych jich dala dohromady docela hezký seznam.

Vánoční Kaufland

26. prosince 2015 v 19:48 | hedd |  Světem...
Krásné odpoledne s kamarádkou jsem završila návštěvou Kauflandu. Určitě to znáte, když máte hroznou chuť na určitý pokrm a prostě si ho MUSÍTE koupit/uvařit. Tak takhle neskonalou chuť jsem měla na kozí sýr. Kaufland byl jediný obchod v mém okolí, který měl otevřeno, byť jen do šesti. V 17:42 jsem kráčela jeho branami a rovnou se střemhlav vrhla k chlaďákům se sýry. Přeskakuji z jednoho balíčku sýrů ke druhému... Hm... Niva, hermelín, mazací sýr a zase niva. Ale pak jsem ho spatřila! Kozí sýr s bylinkami a přesně ten, který jsem už jednou jedla a moc mi chutnal!

Touha

25. prosince 2015 v 22:38 | hedd |  Snem...
Neustále kontroluji mobil, jestli mi nenapsal. Tak moc bych si to přála! Tak moc bych si přála ho vidět, cítit, třímat jeho tělo ve svých rukou. A má fantazie pracuje naplno. Když jdu spát, když se jdu projít. Pořád.

Žízeň ze samotného bytí

20. prosince 2015 v 12:06 | hedd |  Hlavou...
A ty toužíš. Toužíš jít dál, nezastavit se. Chceš se napít ze vzdáleného pramene a zároveň tu rozkoš oddálit co nejvíce. Napít se, to je vrchol. Vrchol všeho snažení.

Domove...

18. prosince 2015 v 22:20 | hedd |  Básní...
A najednou se to stalo. Myšlenkami jsem byla na Druhém břehu, snad tam i J. figuroval, ale nebyl tím nejpodstatnějším článkem.

Troška poezie

14. prosince 2015 v 20:53 | hedd |  Básní...
Najednou to na mě padlo, poezie nechává protéct mé emoce a po jejich sepsání se mi ulevuje. Za posledních pár dní mám mnoho básní (asi tak 4, což je na mě neuvěřitelný výkon).

Zrcadlo duše?

7. prosince 2015 v 21:37 | hedd |  Hlavou...
Hodně lidí v mém okolí si vedou zápisy ze svých dní. Někteří klasickou deníkovou formou, někteří si zapisují jen své myšlenky, nápady, někdo si do sešitku zapisuje hry pro děti z oddílu. Jde tam o tu činnost - zapsání si.

Odpoledne

5. prosince 2015 v 19:59 | hedd |  Světem...
Hudba kolem mne metá kozelce, rozhazuje rukama a rozpíná se. Je snad až moc hlasitá, ale v tuto chvíli mi to nevadí. Prostupuje mnou, zarývá se do mé kůže, odráží se od ní a zase se vrací zpět. Pomalu kolem mne plyne i skotačí. A vyvolává ve mně tisíce pocitů, umocňuje je!

Polemika o povinné četbě

5. prosince 2015 v 12:55 | hedd |  Světem...
Každý to známe. Seznam knih táhnoucí se přes celou A5 (v lepším případě), či přes celou A4 (v horším případě, v mém případě), ze kterého musíte číst onu vybranou literatůru. Jenže - kdo to dneska dělá?