Hm.

7. prosince 2014 v 18:32 | Lúthien |  Vším...
A je to tu zas. Neodolatelná touha sem něco napsat. Ale námět jako by utek' kamsi za hory a rozhodně se nechtěl vrátit.


Asi by se aspoň slušelo poděkovat za vybrání mého článku do onoho výběru, který můžeme spatřit po vstoupení na hlavní stránku blogu. Bylo to zrovna v období, kdy jsem na blog moc nechodila a to ani na hlavní stránku, kde si občas ráda vyberu nějaký ten článek k přečtení, aniž bych na svůj blog napsala jedinou čárku. Když jsem si přečetla, že o vymoženostech dnešní doby píše jakás takás Lúthien, myslila jsem si, že je to ta druhá Lúthien.Pozn. Pokud jste si nevšimli, jsme zde na blog.cz 2 Lúthien. Já jsem přišla až jako druhá, ovšem o té první nic nevědíc, jinak bych si netroufla pojmenovávat se stejně. Tímto se oné pravé - první - Lúthien omlouvám. Po kliknutí na článek - jelikož články "té druhé Lúthien" mám ráda - jsem byla vážně překvapena, ohromena. Nejprve mi blesklo hlavou, že co když mne někdo z mého okolí objeví? Nepíšu sem sice bůhvíjaké tajnosti, ale blog pro mne byl a stále je takovým úletem od svého okolí, a kdyby do něj okolí vniklo, rozhodně by to ovlivňovalo způsob mého psaní. Zkrátka bych psala tak, aby si na mne okolí neudělalo jiný názor a nedívalo se na mne jinak.
Druhou skutečností, která mne překvapila, byla spousta komentářů pod oním článkem. Reagovat na všechny nešlo, to bych tu byla do rána, ale aspoň na některé jsem odpověděla, některé jsem vynechala, ale přísahám, že jsem si je přečetla opravdu všechny. :)
Třetí věcí, která mi prolítla hlavou, byla: "A co s tím teď mám jako dělat?" - Čekají se ode mne nyní články na určité úrovni? Čeká se snad, že budu psát pravidelně co den, 2? Prostě jsem nevěděla, jak s tím naložit. Můj blog se teď zviditelnil a já s tím rozhodně nenaložila tak, jak by to udělala většina blogerů. Nenapsala jsem hned druhý den článek, abych si čtenáře udržela. Vlastně jsem ho nenapsala ani den třetí, čtvrty, a píši ho až teď. Ono je to skoro měsíc. Ale toho, že jsem, nepsala nelituji, vlastně mi to docela vyhovuje. Kdybych totiž napsala, nejspíš bych si pár čtenářů udržela (což o to, pár navíc by neuškodilo), ale asi bych si potom přišla, jako bych měla určitý "závazek", jako by ti čtenáři čekali, až napíšu a skočili po tom jako pytláci po nosorožčím rohu. Vím, že to tak není, ale já bych potom blog vnímala jako závazek, jako věc, kterou musím splnit a neměla bych z něj tu spárvnou radost. Píšu sem, když chci, když se s něčím chci podělit, ale to není moc často, mám přátele, rodinu a přítele, kteří jsou před vámi, čtenáři. Nicméně díky za přízeň! Za to, že se zde občas vyskytnete, necháte tu komentář a zase zmizíte.
A možná, že tohle je právě jedna z těch maličkostí, které mne čas od času dělají šťastnou. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 7. prosince 2014 v 19:05 | Reagovat

Máš moc pěkné stránky. Zhruba před půl rokem jsem měla snad každý den čas na to, abych přispěla něčím novým na svůj blog. Jelikož jsem však v září začala chodit na střed. uměleckou školu, čas se naprosto vytratil a nezbývalo mi nic jiného, než své mozkové výlevy utnout a napsat jeden článek za týden...v podstatě je tomu doteď. Také samozřejmě upřednostňuji přátele a rodinu před vším ostatním, v tomto případě tedy před mými stránkami. Pevně doufám, že budu mít čas alespoň o vánočních svátcích - na začátku prosince jsem totiž byla přijata do autorského klubu, tudíž budu muset dodržovat nějaké podmínky, abych mohla být i nadále stálým právoplatným členem.

Přeji ti krásný začátek nového týdne.
S pozdravem: LERI GOODNESS

2 Ang Ang | Web | 7. prosince 2014 v 20:42 | Reagovat

A vlastně... Proč by se od tebe pak něco očekávalo? Jestli by tě chtěli číst... Asi protože se jim zamlouvalo už to předtím. A tak. :)

3 hedd hedd | 13. prosince 2014 v 19:47 | Reagovat

[1]: Já naštěstí žádné podmínky dodržovat nemusím....jinak bych byla asi dávno vyloučená. :D Já mám občas i chuť něco napsat, ale potom se nějakým záhadným způsobem rozhodnu pro jinou činnost než psaní na blog, pak už je večer a chuť něco někam psát je ta tam. :D

[2]: To je pravda, ale ten pocit "odpovědnosti" by ve mně byl tak jako tak. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama