Nezvládnem to!! Aneb.. 2013

25. prosince 2013 v 15:52 | Lúthien |  Perem...
"Je jich asi 2013! Na to nestačíme, ani kdybychom chtěli!" pravila jedna z pěti postav

sedících na vysokých zlatých židlích kolem vysokého zlatého stolu sázeného drahým kamením. Na hlavách měli kápě, tudíž jim nebylo vidět do obličeje. V čele stolu seděla žena odděná do drahého oblečení, její krk byl ověšen mnoha druhy náhrdelníků a ve vlasech se skvěly drahokamy.
"Vím, že na ně nestačíme. Ale co máme dělat? Vzdát se bez boje? Nebo bojovat, přijít o mnoho mužů od rodin a způsobit tak trápení jejich ženám?" ozvala se ona nádherná žena.
"Je to těžké rozhodování. Vzdát se bez boje mi ale přijde opravdu zbabělé. Co by si o nás kdokoliv pomyslel? Co by si o nás pomyslel lid?!"
"Ano.. Asi máte pravdu. Bylo by to zbabělé. Ale co mám tedy dělat? Co řeknu, to armáda provede! Veškerá odpovědnost je na mě a já nevím, co mám dělat. Opravdu nevím.."
"Musíme se ale rozhodnout rychle! Vždyť naši soupeři jsou jen pár mil od hranic našeho města a drancují zemi, jak se dá!"
"Ano! Tohle všechno dobře vím, uvědomuji si to! Ale vy jste moji rádci! Tak raďte, co mám dělat?? Jaká je záruka dobrého rozhodnutí?!"
"Záruka v těchto záležitostech bohužel neexistuje. Buď půjdeme do předem prohraného boje s malilinkou nadějí, že zvítězíme, nebo se rovnou vzdáme."
"Ne. Nevzdávejme se! Naděje stále nějaká je, kdežto když se vzdáme, přiznáme si porážku, slabost naší armády i to, že jsme tak slabí, že se boje raději nezúčastníme. A podle toho s námi poté bude zacházeno! Naše ženy budou zneužívány těmi muži, kteří nám nyní drancují zemi, muže pozabíjí a děti odvedou od jejich rodin!" pravil další z rádců. Nastala delší pauza v hovoru mezi vznešenou krásnou vládkyní a jejími rádci. Nakonec se ale vládkyně ozvala.
"Dobrá, Helepsi, rádče můj. Půjdu se svou armádou do války. Ale pokud ji prohrajeme, nebuďte na mě nahněvaní. Dělám to pro lid, ne pro sebe. Dejte vytroubit, že se boje budeme účastnit."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Slyšeli jste to?! Naše země jde do války se zemí sousední, s Achsonií!! Nevíte, co k tomu koho vedlo?" - takovéto zprávy se začly šířit vesnicemi, městy i městečky. Až v jedné vesnici svolal stařec sněm a jal se vykládat celý příběh.
"Před mnoha a mnoha lety, když jsem byl ještě malý klučina, se král naší země spřátelil s jednou velmi hezkou ženou. Spřátelil se s ní na jednom z plesů pořádaným v našem království. Po dvou tancích s ní se do ní bláznivě zamiloval a požádal ji o ruku. Ona mu však řekla, že si ho nemůže v žádném případě vzít. Naléhal na ni stále víc, avšak ona stále trvala na svém zarputilém "Ne.". Král z toho byl natolik zděšen a rozzloben, až nakonec vzal meč a onu krásnou dámu na místě zabil. Netušil však, že je to královna země Achsonie, která s naším královstvím sousedí, a nevěděl, že přijela v doprovodu svého muže - krále Achsea. Ten se o tomto hrozném činu dozvěděl a slíbil králi válku. Pod nátlakem svého svědomí se však král zabil a na trůn nastoupil jeho jediný potomek - dcera Arenie, naše nynější královna. Ascheus své slovo dodržel a vyhlásil nám válku, nyní už se prohání se svou armádou po našich polích a sadech a drancuje, co se dá."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tuto zprávu si vyslechla i jedna statná žena, která se rozhodla dopomoci své zemi k vítezství. Rychle si sehnala koně a vydala se za králem Achseem. Našla ho v dobré náladě v jedné vesnické hospodě. Jen, co ho spatřila, věděla, jak válku vyhrát - alespoň doufala, že se celý její plán vydaří. Domluvila se s hospodskou, že dnešní večer bude sloužit za ni, rozvázala si šněrování, které drželo její vnady zahalené, a jala se obsluhovat Achsea. Jen, co ji Achseus uvděl, zamiloval se. Nová hospodská se kolem něj točila, věnovala se mu a nakonec, když už se hospoda zavírala, hodil si ji Achseus přes rameno a odnesl si ji do svého královského stanu.
Dalšího dne zrána dal Achseus vytroubit, že válku ruší a ať se armáda otočí a vydá nazpět.
Onu udatnou ženu, která chtěla zachránit svou zemi bral jako "náhradu" za svou ženu minulou, a jelikož byla ze země, kde jeho minulá žena život ztratila, bral účty jako vyrovnané..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Taika Taika | Web | 25. prosince 2013 v 16:16 | Reagovat

Teda nevím, co si mám představit pod slovem "statná"... :D ale jinak pěkný.

2 Lúthien Lúthien | Web | 25. prosince 2013 v 21:11 | Reagovat

[1]: Statná = odvážná, plná kuráže, nebojácná.. :-) Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama